- KUCHYNĚ -
Právem se považuje za srdce domova. V ní připravujeme jídlo pro sebe a svoje nejbližší, v kuchyni se scházíme u stolu, bavíme se a trávíme v ní nemálo času. Trend poslední doby je navíc naštěstí takový, že se kuchyně stávají rovnocennou obývací zónou, nejde už oddělené pracoviště služek a kuchařek jako v dobách buržoazních, na které pak volně navázali soudruzi architekti s panelákovými nudlemi charakteru čajových kuchyněk, které měly původně sloužit jen k ohřívání polotovarů (plnohodnotnou stravu měly zajišťovat závodní jídelny, socialistická žena měla totiž ovládat stroje, řídit kombajny a budovat světový mír).
Dnešní kuchyně už jsou naštěstí praktičtější, přibyla spousta báječných technologií a vychytávek, bývají ergonomicky uspořádané a také jsou často propojené s obývacím pokojem, což ale znamená, že jakýkoli nesoulad (pokud nechci říct rovnou nepořádek) působí dvojnásob rušivě.
Bez ohledu na svou velikost je kuchyně rozdělena do 6 zón podle svojí funkce:
-
přípravná zóna - místo, kde krajíte, sekáte, řežete, mixujete, mažete atd.
-
varná zóna - sporák, trouba, mikrovlnka
-
mycí zóna - dřez, odkapávací plocha, myčka
-
potravinová zóna - lednice a spíž, skříňky a výsuvy s potravinami
-
skladovací zóna - skříňky a šuplíky, ve kterých skladujete nádobí a náčiní a také čistící prostředky, čisté utěrky a ručníky
-
stravovací zóna - místo kde stolujete, někdy je oddělené
Profesionálové z kuchyňských studií dokáží poradit s ergonomií a intuitivním uspořádáním zón tak, aby všechny procesy byly co nejplynulejší, nenachodili jsme zbytečně kilometry navíc a práce v kuchyni byla radost.
Jak je tedy možné, že se něco zvrtne a zásuvky začnou být časem přeplněné náčiním, spíž je chaotická, kuchyňská linka obestavěná bůhvíčím a nad celou tou scenérií šťastně poletují octomilky nebo moli?
Pokud je to váš případ, nepropadejte panice a vemte za to. Odkud? Od stolu!
Pokliďte jídelní stůl, odstraňte z něj všechny předměty, které nesouvisí se stolováním:
všechnu došlou poštu, noviny, výkresy, omalovánky, psací potřeby a další. Otřete a doplňte slánku, pepřenku, případně jiná dochucovadla, nezapomeňte na ubrousky a párátka, pokud je míváte na stole. Omyjte jídelní podložky a vyměňte ubrus. Výměnu ubrusu si napište do týdenních rutin, pokud nenastane nějaká nehoda a nebude to potřeba dříve. Stůl odteď udržujte prázdný, podložky otírejte denně a do denních rutin zaneste i denní zametání kuchyně (i pod stolem) po večeři, ať váš den ráno začne příjemněji, než šlápnutím bosýma nohama do drobků. Šikovné je mít v kuchyni za tímto účelem po ruce koště, lopatku a smetáček, nebo příruční vysavač, aby takové zpacifikování drobků bylo záležitostí vteřin a nemuseli jste nikam odbíhat.
Mycí zóna
Která to je? Dřez a jeho okolí - oblast, ve které myjeme nádobí, necháváme ho tam odkapat, omýváme zde ovoce a zeleninu, a konečně sem patří i skříňka pod dřezem, ta nás bude obzvláště zajímat.
Pokud teprve začínáte, věnujte zvláštní pozornost dřezu jako takovému - jaký druh pozornosti mám na mysli, se dovíte v kapitole o čištění dřezu.
Je-li to alespoň trochu možné, doporučuji nechávat v okolí dřezu výlučně ty prostředky a přípravky, které používáte nejčastěji, resp. neustále: jar na mytí nádobí, houbičku nebo hadr, kartáč na vymývání sklenic nebo láhví, kartáč na drhnutí nádobí a dřezu, atd. Ideální je tuto soupravu zavěsit na zeď pomocí háčků nebo jiného závěsného systému tak, aby neležely na pracovní ploše ani okrajích dřezu a aby se jeho okolí co nejsnadněji udržovalo.
Věci, které používáte méně častěji, doporučuji umístit do zmiňované skříňky pod dřez; budou tak stále pohodlně po ruce, ale zároveň nebudou překážet na povrchu, který je v kuchyni potřeba často utírat od vody a nečistot. Všechny ty přírodní úkazy v oblasti dřezu jako je plíseň kolem lišt a těsnění nebo jejich zpuchření je jen důsledek toho, že tam zateče voda, a skrz výstavku přípravků, dochucovadel a dekorací si toho dlouho nikdo nevšimne (nebo to ani nelze skrz tu překážkovou dráhu pokaždé dosucha vytírat).
Cíl je tedy jasný - okolí dřezu uspořádat tak, aby mohlo být bez větší námahy udržováno v čistotě a suchu.
A nyní přejdeme na tu pandořinu skříňku samotnou.
Skříňka pod dřezem
Místo pod dřezem bývá trochu komplikované v tom, že v horní třetině překáží vana dřezu a odpadové trubky, na zadní stěně mohou překážet přívody a vývody od myčky (případně pračky, pokud je v kuchyni), mně tam překáží i hadice s olověným závažíčkem patřící k výsuvné baterii, kromě toho tam máme spád a odpad dřezu natočený poněkud neprakticky směrem k dvířkům, nikoli k zádům, jinak to udělat nešlo, pokud jsem trvala na stávající orientaci dvojdřezu, takže v mém případě jsem přišla téměř o polovinu prostoru.
Přesto je skříňka využitá: máme tam odpadkový koš, dlouhý a hluboký, obdélníkového tvaru, takže kopíruje jednu stěnu skříňky, což je praktičtější, než kdyby byl kulatý (obecně preferuju hranaté tvary, zaberou méně místa). Někomu toto řešení nevyhovuje, nám více, než volně stojící koš. Odpad denně vynášíme a nedáváme do něj biologický odpad, tak s tím není problém.
Dále máme pod dřezem čistící prostředky, náhradní houbičky a hadry, zásobník s igelitkami a odpadovými pytly, náhradní čistící kartáče, smeták a lopatku. Každý s tímto prostorem nakládá různě, ale obecně jsou tam zhruba tyto věci.
Jako v mnoha případech, i v tomto doporučuji využít místo na stěnách, kde jde na háčky zavěsit vše, co zavěsit lze: úklidové kartáče, lopatku, smetáček, příruční vysavač. Doporučuji i nápad se zkrácenou záclonovou tyčí, na kterou lze zavěsit na "S" háčky jak některé předměty, tak i přípravky, třeba ty s rozprašovačem. (Tuto tyč a její využití už znáte z mé předsíňové skříně).
Čistící prostředky je praktické uložit do úložného boxu, který drží svůj obsah pohromadě, takže se nekácí a nesesouvá, a zároveň se chrání povrch skříňky před poškrábáním nebo potřísněním některého z přípravků, pokud vyteče. S boxy je navíc snadnější manipulace, dají se vysouvat, přenášet (při úklidu), nebo pohotově vyjmout, pokud uvnitř skříňky dojde k nějaké katastrofě (prasknutí vody - té z trubek ;)). V mojí skříňce pod dřezem je tato přepravka, aktuálně na eshopu k mání v i ve slevě (drobná kosmetická vada).
Naplánujte všechna případná vylepšení, která vaše skříňka bude potřebovat. Při plánování přemýšlejte tak, abyste si všechno co nejvíc usnadnili a jakýkoli proces pro vás byl co nejkomfortnější. Pokud zápasíte s místem, využijte i dvířka skříňky, její stěny, háčky, výsuvné police (hlavně speciální výsuv nebo kolotoč v rohových skříňkách, aby byl využitý i roh), vnitřní stohovatelné poličky, ať můžete jít do výšky, aniž byste skládali věci na sebe, to je totiž vždy cesta k chaosu!
Úkol příštích dní je tedy následovný:
-
ukliďte okolí vašeho dřezu, aby vám tam nic nepřekáželo a nekomplikovalo údržbu dřezu i jeho okolí a bylo tam stále čisto a sucho.
-
V okolí dřezu ponechte jen prostředky, které používáte několikrát denně.
-
Vyndejte obsah skříňky pod dřezem na podlahu, roztřiďte jej, pokontrolujte expiraci jednotlivých přípravků, vyhoďte nebo pošlete dál ty, které nepoužíváte. Ty, které používáte zřídka (čističe trouby například) dejte na místo, kde skladujete úklidové protředky (komora, koupelna), kde nebudou mezi intervaly čištění tolik překážet.
-
Pod dřez vraťte jen ty, které používáte pravidelně.
-
Pokud ve skříňce skladujete ještě něco jiného, opět zrevidujte množství a účel.
-
Před naskládáním věcí zpět skříňku samozřejmě vymyjte desinfekčním přípravkem nebo naředěným octem, police nebo dno můžete vyložit ochrannou podložkou, fólií nebo voskovaným papírem.
Doporučení na závěr: věci skládejte tak, abyste je měli co nejpohodlněji po ruce, např. koš blíže k přípravné časti linky, tablety do myčky blíže myčce, odpadové pytle poblíž koše, smeták co nejblíže dvířkům na straně koše, zatímco náhradní náplně nebo houbičky mohou být více vzadu.
Poté, co dáte vaši mycí zónu do pořádku a bude funkčně uspořádaná, stane se její údržba snadnou denní rutinou, která vám nezabere ani čas, ani energii!
Lednice
Lednice má chránit pokrmy a potraviny před působením bakterií, které urychlují proces kažení. Říká teorie.
Někdy však situace v lednici nebývá v tomto ohledu úplně ideální a bakteriím naopak poskytuje útočiště za přímo ideálních podmínek. A ne vždy to dokonce bývá očividné, a tak vás může lehce něco prohnat, aniž byste tušili, proč.
Pokud si nejste jisti, jestli ukladáte potraviny správně, podívejte se na váš typ lednice (na štítku) a stáhněte si manuál, kde je uvedeno doporučené schéma ukládání. Bohužel je ale pravdou, že ani některé instrukce od samotných výrobců nebývají úplně optimální. Například mnohé lednice mají schránku na vejce přímo na dveřích. Skutečnost je však taková, že tam je teplota nejnižší a fluktuuje v závislosti na četnosti otvírání dveří, což vejcím neprospívá.
Obecně se potraviny ukládají takto:
Podívejte se tedy na vaše uspořádání, jestli je v pořádku, to je úkol na příští dny. Při té příležitosti zkontrolujte datum spotřeby u všech produktů a ujistěte se, že dovnitř už vracíte jen čerstvé potraviny (pokud praktikujete Zónový úklid, počkejte na čtvrtek ;)).
Jejich trvanlivost od této doby pečlivě hlídejte. Pokud nevíte, jak dlouho vám vydrží různé věci bez vyznačeného data spotřeby nebo trvanlivosti, nalistujte si český web Jak v kuchyni, kde najdete (nejen) tuto informaci u široké škály u nás dostupných produktů.
V blízkosti lednice doporučuji mít po ruce permanentní popisovač a u každého produktu, který po otevření vracíte nespotřebovaný zpět, označit na obale datum otevření, abyste jej přednostně brzy spotřebovali, nebo vyhodili dřív, než to v něm začne žít.
Pokud můžu doporučit ještě jednu věc, která se mi velmi osvědčila, pak je to uspořádat jednotlivé produkty do vnitřních průhledných nebo polopropustných boxů či košíků (toto řešení už jsem dávala tady na svůj instagram).
Jednak potraviny drží pohromadě, takže se nemůže stát, že vám šunka i s papírem přimrzne ke zadní stěně lednice, a dále tak udržujete skupiny podle druhu při sobě, což je nejen hygieničtějčí, ale zároveň i usnadňuje orientaci v lednici, a to nejen při vybírání, ale i ukládání.
V neposlední řadě - pokud se stane, že něco vyteče, potřísní se jen produkty v daném boxu, nestane se, že by vám něco proteklo o dvě police níž a měli jste o zábavu postaráno.
Nejen proto doporučuji vybírat takové boxy, které mají co nejpravidelnější tvar, plné dno, byly omyvatelné (v tomto případě platí: plast nad zlato!) a samozřejmě měřte, abyste po nákupu nezjistili, že někde něco drhne.
Mrazák
Samostatnou kapitolou je mrazák. Tady doporučuji opět skladovat potraviny odděleně podle druhu (maso, zelenina, ovoce, hotovky), především proto, abyste "ten zatracený kousek hovězího" na polévku nehledali půl dne. Dobré a výrazné popisování zamražovaných produktů je samozřejmostí, šikovné je mít někde po ruce seznam, abyste s jistotou věděli, co mrazák obsahuje a mohli efektivně plánovat, ale i využívat zásob (tento seznam je například součástí TD Diáře, vidět ho lze například na tomto videu v 9. minutě). Možná se vám to zdá už příliš puntičkářské, ale věřte, ušetří vám to čas a energii, když nebudete muset holýma rukama probírat ledové balvany a študovat ojíněné etikety! Předpokladem je však spolupracující rodina, protože pokud si někdo v noci k pivku rozmrazí ulitou porcičku guláše a neodškrtne ji ze seznamu, nebo vám to nedá ve známost jinak (doufejme, že ne špinavým talířem ve dřezu!), pak vás pohřešovaný guláš se kterým jste počítali může poněkud zaskočit a vést ke studené válce (nebo aspoň večeři) po dobu příštích dnů. ;)
A nakonec ještě jedna malá poznámka: není to teda úplně organizační záležitost a je to taky věc vkusu, ale pokud máte dojem, že vaše kuchyně vypadá pořád nějak ne(u)spořádaně a potrpíte si na zvyk připínat na lednici magnetem všechno, co vám přijde pod ruku, pak zvažte, jestli by nebylo lepší se tohoto zvyku zbavit.
Osobně jsem od doby, kdy jsem celý den hledala pozvánku na vítání občánků (abych ji našla asi o týden později na lednici, kde jsem ji "přece měla na očích") na tento způsob zanevřela a lednice a nejen ona, ale i celý jídelní kout vypadají tak nějak upraveněji. Rozdíl je krásně vidět tady.
Tak to posuďte. Proti gustu žádný dišputát, ale už v prvním díle Organizační série o předsíni jsme si pověděli o slepotě, imunitě a neschopnosti (vědomě, nikoli podvědomě) vnímat vizuální chaos, jemuž jsme prakticky neustále vystaveni.
Spíž, špajzka, spižírna
Ať už jí říkáte jakkoli, ať už je ta vaše v samostatné místnosti, skříňce nebo jde o moderní potravinovou skříň s výsuvným mechanismem, vždy potřebuje řád a co nejlepší uspořádání. Nemusíme mít špajzku ve stylu viktoriánské hospodyňky, ani instagramové aranžmá (spížka se zarovnanými 20 kusy konzerv stejného vzhledu a obsahu bude vždycky úhlednější, než pestrá spíž, že jo...).
Naším cílem je mít přehledný, srovnaný a čistý prostor.
Při výběru surovin a rozhodování totiž potřebujeme vidět svoje možnosti na první pohled. Při přípravě jídel potřebujeme mít věci "na jedno sáhnutí", bez útoku padajících konzerv a sesouvajících se sáčků, a při vykládání nákupu a uskladňování bychom měli ihned vědět "kam s ním", aniž bychom bloumali a hledali skulinu, kam by šel vmáčknout ještě jeden pytlík těstovin.
Při vaření by se pak nemělo stát, že někde na zadní stěně spíže nahmatáme zapomenutý zbytek mouky, v němž mají moli bál i s rautem.
Vyskládat spíž a uspořádat ji bývá náročné, ale nebojte se toho. Dělejte přihrádku nebo šuplík jeden po druhém a po 15minutových intervalech, rozložte si to do více dnů, pokud máte místo spíž jako národní potravinovou banku, a máte to z krku!
Začneme samozřejmě nejprve důkladnou inspekcí kvality potravin. Doslova si posviťte na obsah všech pochutin a to zvláště tehdy, pokud byly uložené navolno, nikoli v dobře těsnící dóze. Všechno, co se tváří podezřele, nebo to má podle data trvanlivosti už za sebou, bez milosti vyhoďte.
Zpět ukládejte jen čerstvé a nezávadné potraviny, tak, jako u lednice, a tu a tam průběžně hlídejte jejich expiraci, nebo si dejte do čtvrtletních rutin probírku spíže.
Ukládáme
Jako všude, i v tomto případě nedám dopustit na tři věci: DÓZY, BOXY, KOŠÍKY. Vivat!
Použití závisí na charakteru uskladňovaných potravin: vzdušné košíky se hodí na cibuli, česnek, zeleninu a ovoce. Těsnící dózy s víkem jsou vhodné na suroviny, do kterých se rády dávají breberky a moli.
Do otevřených košíků nebo boxů můžete uskladnit vše, co má vlastní pevný obal. Dobrou spižírenskou pomůckou jsou pak vnitřní vložné regály (police, u nás nabízí například Ikea), které vám umožní skladovat věci nad sebou, nikoli na sobě - jak už jsem psala v jednom z minulých dílů, štosování na sebe je cesta k chaosu.
Další výbornou pomůckou je otočný tác nebo podnos, lazy susan. Umožní vám skladovat věci v rozích nebo policích a pouhým otočením si přiblížíte jeho obsah ze všech stran. Pro mě jde o pomůcku nepostradatelnou do té míry, že jsem se ujala prodeje na eshopu TD.
Otočný talíř je dostupný i v Ikea pod názvem Snudda, rovněž slouží velmi dobře, ale už jsem časem trochu zmlsaná a tak bych doporučila spíš typ, který má protiskluzový povrch, ochranný okraj a ideálně i praktickou zadní zarážku, aby při rychlejším otočení přípravky na tácu necestovaly nebo rovnou nepadaly.
Pokud byste se chtěli poohlédnout po větším výběru, hledejte na Amazonu nebo jinde pod názvem "lazy susan".
Pokud máte úzkou a hlubokou spíž, pak máte určitě problém dostávat se k zadnímu obsahu. V tomto případě buďto zvolte dlouhé košíky, kterými si obsah přitáhnete, nebo vážně zauvažujte o investici do pojízdných výsuvných polic nebo košů, v hobbymarketech prodávají kolejničky a "šikovný tatínek si poradí" (neříkejte, že ten nápad máte odsud, ať vám nedá můj blog pod rodičovský zámek ;)).
Pokud nemáte dost místa, můžete skladovat dva produkty v jedné dóze, samozřejmě za předpokladu, že zůstanou v originálním obalu, oddělování čočky od hrachu je Popelčina doména. Já takto skladuji třeba špagety s makaróny, červenou čočku s černou, různé druhy fazolí a v neposlední řadě i koření, především to méně používané a nenačaté do zásoby, dále odděleně sladké koření a čaje.
Potraviny ukládejte tak, abyste měli co nejvíc po ruce (na ráně) to, co potřebujete prakticky pořád při denním vaření a přípravě svačin.
Trvanlivé uzavřené suroviny a potraviny, po kterých saháme třeba jen jednou týdně nebo 2x do měsíce můžete umístit dál z dosahu.
Do nejzazších míst pak ukládáme zásoby: ty, které vyžadují chladnější teplotu (krabicové mléko, nápoje, brambory) dáváme zpravidla dolů a k venkovní zdi, kde je chladněji; zavařeniny, sterilovaná zelenina, kompoty a konzervy mohou být nahoře, stejně jako mouka a sypké potraviny, které potřebují spíš teplo a sucho.
Zásoby s rozvahou
Běžná současná domácnost nepotřebuje žádné dlouhodobé zásoby. Ty potřebovala Betty MacDonaldová, když bydlela v první polovině minulého století na ostrovní slepičí farmě zcela mimo civilizaci. Metrákové pytle mouky, cukru, fazolí a hrachu, police prohýbající se pod špekem, vejci, sušeným mlékem, masem, houbami a domácí pálenkou ji chránily od blázince i vyhladovění. Ve městě nás jistí hypermarkety na každém 5. kilometru, supermarkety na každém 500. metru, vietnamské večerky na každém 50. metru a cca 5 dovážkových služeb. Ani mimo město osobně v našich končinách neznám nikoho, koho by dělilo 100 km od posledního obchodu, a od nejbližších sousedů (Kettleových) asi 2,5 hodiny ostré chůze.
Z hlediska údržby je proto praktičtější nemít přemrštěné zásoby, aby nestály příliš dlouho a nestárly. Při plánování jídelníčku se pak snažíme zásoby využívat a "točit". Zní to tak banálně, ale při vyklízení spíží není nouze o rok a víc prošlé suroviny a potraviny, a třeba tři načatá balení totožných těstovin.
A moly!
Co dělat, když zjistíte přítomnost škůdců?
Pokud se vám ve spíži promenádují švábi nebo dokonce najdete stopy po myši, okamžitě se obraťte na profesionály a celou věc přenechte na nich. Bude to dražší, ale rychlejší, spolehlivější a pro vás jistojistě příjemnější.
S potravinovými moly si poradíte sami. "Nebude to také ľahké", ale zvládnete to v pěti krocích.
1) Nejprve budete muset vyndat všechny potraviny a celou skříň najednou vyprázdnit.
Všechny krabičky, sáčky a boxy na nejlepším světle prohlédněte. Pokud si nejste jisti, kontrolně prosijte část obsahu, ale ani síto nemusí zachytit vajíčka a exkrementy (fuj, ano, larvy taky kadí a rozhodně ne na místě tomu určeném!).
2) Všechny napadené potraviny je nutné vyhodit. Celé. Bez lítosti odneste všechny takové potraviny do popelnice.
3) Vysavačem na maximální výkon vyluxujte všechna zákoutí spíže, nezapomeňte ani na kolejničky pojezdů nebo předvrtané dírky na police po stranách - moli jsou neuvěřitelně kreativní ve vytváření dobrých schovek. Jednorázový sáček vysavače poté vyhoďte, látkový přeperte, sběrnou nádobu bezsáčkového luxu vymyjte.
4) Vymyjte celou spíž a skladovací dózy od vyhozených produktů (i s víčky!).
5) Vraťte zpět jen 100% nezávadné potraviny a suroviny.
V příštích týdnech a měsících provádějte důslednější kontroly zejména sypkých potravin, jestli nezjistíte výskyt nové generace larev z vajíček, které jste mohli předtím přehlédnout.
Na několik míst spíže také můžete umístit feromonové páskové lapače, které škůdce přitáhnou a lapí, existují dokonce typy, které lákají samce i samičky najednou. Tak nejenže detekujete přítomnost, ale zároveň přilepené samičky nemůžou dál klást vajíčka
Označujeme!
Nyní už vás čeká ta lepší a kreativnější stránka věci: všechny dózy, boxy a košíky zřetelně označte, ať se v nich vyznáte nejen vy, ale kdokoli jiný. Možná vám to přijde zbytečné, zvlášť u transparentních obalů, ale věřte mi, že všichni nejsou tak praktičtí a pokud v dóze není originální obal, pak mohou mít problém rozeznat bulgur od kuskusu, špagety od makarónů, škrob od cukru moučky a kulatozrnnou rýži od dlouhozrnné.
Když přesypáváte obsah z obalu do dózy, vemte permanentní popisovač a poznačte si na spodek dózy datum trvanlivosti a u některých produktů i návod na přípravu; znáte to, některá rýže se vaří 20 minut, jiná 12, nevím jak vy, ale já to v hlavě neudržím. Abyste na dózu nemuseli vypisovat celý postup, vystřihněte si z původního obalu pouze okénko s návodem a pomocí lepící pásky lípněte na dózu, tak jako u dózy s polévkovými nudlemi na fotce napravo.
Voila! Nezapomeňte nakouknout do galerie Pinterestu pro více inspirace.
Uvidíte, jak se budete tetelit blahem, až špajz hezky porovnáte a budete vědět, co všechno v něm máte a mít příjemnou jistotu, že všechno je čerstvé a připravené k pohodlnému vaření.
Skladovací zóna
Tou se nazývá místo, kam ukládáme hrnce a drobné spotřebiče, náčiní, sklo & porcelán, plast a další věci související s provozem kuchyně a stolováním.
Vzhledem k rozloze této plochy si projekt opět rozložíme do 15minutových bloků nebo do více dní.
Je na vás, odkud začnete, ale mně se osvědčilo vzít to od plastových krabiček na jídlo, dětského plastového nádobí a kojeneckých lahviček a pítek: hodně z nich letělo rovnou do stoupy a uvolnilo se dost místa, což je vždycky žádoucí!
Protože je tahle plastová situace v mnoha domácnostech podobná, doporučuji začít odsud.
Prohlédněte všechny krabičky, dejte na stranu ty, které nejsou vaše (a nezapomeňte je brzy vrátit, ať je někdo nepostrádá a ať vám nepřekáží zase někde jinde!). Dejte na stranu všechny nezpárované kusy, třeba se protikusy ještě v průběhu čistky v jiných skříňkách najdou, tak je případně vyhoďte až po dokončení projektu. Vyřaďte všechny nádoby, které jsou zašlé, obarvené, poškrábané, netěsní jim víčka atd. Já jsem dala pryč i všechny kulaté, až na jednu "polévkovou", protože mi více vyhovují hranaté a lépe se mi stohují. Víčka skladuji hned vedle, ale odděleně (mrkněte na instagram).
Na Pinterest jsem připíchla pár nápadů na skladování, zaujalo mě třeba využití starého drátěného CD stojanu na víčka.
Dále jsem vyhodila všechny kelímky s pítky, nepoužívané plastové láhve, starší dětské plastové nádobí, kterému už děti odrostly, a další kojenecké příslušenství - savičky, držátka atd.
Dokud jsem je ještě používala, významně mi pomohlo mít je v košících roztříděné podle účelu, nikde se nic bezprizorně neválelo, nepadalo a nepřivádělo mě k šílenství ;) Takže toto můžu doporučit taky.
V dalším kole se podívejte na skleničky a stolní (jídelní) nádobí. Vyřaďte všechny naťuklé sklenice a hrnky, takové ty nepoužívané poklady, které jste nasyslili od nutell, hořčic, reklamní hrnky na Viagru apod. Pokud je nepoužíváte, zbavte se jich, můžou dělat užitek nebo legraci někde jinde ;)
Totéž udělejte s talíři, proberte je, pokud máte více kusů, nebo skladujete nádobí, které používáte jen příležitostně, můžete ho - v případě, že potřebujete více místa - uložit jinam, odkud ho jednou za uherák zase vytáhnete, ale nemusí vám v mezičase zabírat místo v kuchyni, kde potřebujete mít přehledně uložené dennodenně používané věci.
Využijte všech možností, které se nabízejí - talíře můžete skladovat nastojato ve stojanech, nebo stohovat na sebe, mělké od hlubokých a dezertních oddělovat vnitřními poličkami. Ideální uspořádání je takové, které vám umožní brát talíř jednou rukou, bez nutnosti cokoli nadzvedávat a překládat.
Rozdělte si práci do bloků, odpočívejte mezi nimi, zdolávejte své kredence po kouskách, ať nejste vyčerpáni a otráveni, to by mě mrzelo!
Kuchyňské náčiní
Zbytek skladovací zóny představují šuplíky s kuchyňským náčiním, poklice, pekáčky a formy, prkénka a další drobnosti.
Opět na vás apeluji, postupujte pomalu a systematicky po sekcích! Mezitím co čekáte než se uvaří příloha, máte 10-20 minutové okénko, které můžete vyplnit právě třeba přerovnáním jednoho šuplíku nebo skříňky.
Jako vždy posuďte potřebnost a účel všech kuchyňských pomůcek, které daný prostor skrývá: potřebujete dortovou servírovací lopatku, když míváte např. jen 3 dorty do roka a porcujete je stejně pomocí širokého nože? Kolečko na pizzu? Tři otvíráky na pivo a dva na víno? Jste takoví fajnšmekři, že potřebujete teploměr na víno a dekantační nálevku? Vykrajovátko na koblihy? A co formičky na ryze vánoční cukroví, nemohly by 10 měsíců přebývat někde jinde, třeba v krabici s vánoční výbavou? Totéž platí pro gadgety a různé párty pomůcky, které používáte jen velmi zřídka (a zpravidla je u takové příležitosti i zapomínáte vytahovat, což je typické).
Projděte vždy jednu konkrétní sekci a ponechte v ní jen ty předměty, které doopravdy používáte. Pokud máte problém zbavit se všeho, co máte dvakrát, třikrát nebo pětkrát, na místo vraťte jen oblíbené náčiní a přebytečné kusy uložte do komory, do sklepa nebo na půdu a až dojdete ke zjištění (řekněme ve lhůtě 12 měsíců) že je nepotřebujete a nepostrádáte, můžete je věnovat někomu potřebnějšímu.
Potom přejděte k uspořádání. Někdo si náčiní rád pověsí na tyč s háčky, nebo vyloží do pěkné nádoby na linku, v zásadě proti tomu nelze nic mít, pokud na takto uložené náčiní neprská olej a nesedá prach. Předpokladem je tedy vaše vůle tyto předměty čas od času opečovat, a přiznám se, že já si nerada přidělávám práci, tak preferuji šuplíky a skryté uložení. Pokud je to i váš případ, u zásuvek vsaďte na vnitřní dělící příčky a rozdělovače. Nemusí vás přijít na majlant, nejsou drahé a navíc, pokud jste aspoň trochu tvořiví, můžete si je vyrobit svépomocí z kartonu a mít je přesně na míru vašim zásuvkám i vkusu!
Samostatnou kapitolou jsou nejrůznější drobnosti, jako gumičky, klipsy a spony na uchovávání potravin, párátka, zátky, špunty, brčka a další prkotinky, které sice potřebujeme, ale těžko se v nich udržuje pořádek. Opět pomůžou nejrůznější přihrádky, žlábky a mističky uvnitř šuplíků, které tyto drobnosti udrží roztříděné a na místě, aby se opětovným vysouváním a zasouváním šuplíku nerozbíhaly po celé ploše. A opět je můžeme najít po domě - vyřazené plastové mističky, kelímky od některých produktů (krémy, dětské jogurty), umělohmotná plata od vajec nebo bonboniér tuto funkci můžou plnit úplně stejně dobře, jako kupované organizéry.
Dále nás v kuchyni obvykle zlobí prkénka a poklice, které se špatně stohují a často nám při otevření skříněk vyběhnou naproti. Poohlédněte se po stojanech na ně určené, udrží tyto věci na místě a ještě uspoří místo. Do stejných stojanů lze uložit i menší zapékací pekáče, mísy a plechy. Na Pinterestu je spousta tipů, jak tyhle pomocníky zkrotit!
Zaujal a pobavil mě nápad, ve kterém se krabičky s alobalem, potravinovou fólií, sáčky na led a pečícím papírem skladují v papírovém stojanu na časopisy nebo šanony - některá řešení bývají ve svojí jednoduchosti nejgeniálnější! :)
Na konec jsem si nechala hrnce a pánve. Ty zabírají dost místa a je to jedna z mála věcí, na které lze jen těžko něco změnit. Často nezbývá, než je stohovat na sebe. V případě teflonového a keramického povrchu je radno oddělovat jednotlivé kusy filcovými nebo silikonovými podložkami, které ochrání povrch před mechanickým poničením a prodlouží jejich životnost.
Pokud máte hluboké nebo rohové skříňky, pak si alespoň můžete zpříjemnit manipulaci s těžkým nádobím pomocí výsuvných košů anebo tzv. kolotoče.
Kuchařky a recepty
Výjimečně vás nebudu nutit zbavovat se vašich pokladů. Sama vím, že kuchařky a ohmatané pocákané sešity, které zakládaly a poctivě vedly naše babičky a maminky úhledným drobným písmem, mají velkou hodnotu. Na internetu je nespočet kuchařských serverů s tisíci receptů v databázi, ale našim rodinným kuchařským pokladům se nevyrovnají.
Zároveň ale - alespoň v mém případě - bývá poněkud komplikované před vařením všemi těmi knihami a sešity procházet, natož je dál opotřebovávat. Řešením se mi stal vlastní sešit, resp. desky s kroužkovou vazbou, kam si ukládám kopie svých oblíbených receptů, tisknu si i ty z internetu (není jistota, že nějaký předpis najdu na svém místě i příště), vpisuju vlastní poznámky (jako např. autorka zlomyslně kecá, 45 minut je moc, stačí 30!) a desky mám vždy po ruce v polici nad plotnou. Jsou plastové a tudíž omyvatelné (tentokrát sláva umělecké hmotě!) a obsah je rovněž chráněn silnými hladkými závěsnými a omyvatelnými PVC obaly (kupuji Bantex). Používám tři formáty, standardní A4 velikost, dále A4 se dvěma kapsami, a A4 se čtyřmi kapsami (na fotografie) které umožňují uložit několik receptů na jednu stranu, hodí se třeba na ústřižky z časopisů nebo stránky z menších kuchařek.
Když si obsah takto dále přehledně rozdělíte na sekce, budete mít po ruce své nejoblíbenější recepty v praktickém balení, nebudete muset zapínat komp ani hledat v knihách a vystavovat obojí (notebook i knihy) potřísnění.
Zároveň ušetříte místo, kuchařky můžete dát do knihovničky nebo na jiné méně exponované místo, než je vaše kuchyně.
Zkuste a uvidíte!
Tímto je organizace kuchyně je u konce. Doufám, že se vám alespoň některé tipy hodily a v praxi se osvědčí k vaší spokojenosti!